kosik

Váš košík je prázdný.

Uživatel nepřihlášen :

ROZHOVOR S PANÍ LUCIÍ PLECHÁČOVOU - ORIGINÁLNÍ ŠITÝ A MALOVANÝ TEXTIL

Představuji  další milou paní, která prodává své výrobky mimo jiné i u nás. Je to paní Lucie Plecháčová a věnuje se hlavně šité tvorbě. Tady jsou její odpovědi, sny a přání

 

Jak jste se dostala k ruční práci, konkrétně k šití?

Nejdřív jsem šila na panenky, to bylo asi na prvním stupni, později jsem začala šít na sebe podle Burdy, kterou nám poprvé ukázala naše paní učitelka. Dříve se vyučovalo šití, péče o dítě a vaření na základní škole. To bylo za hluboké totality, Burdy se nedaly koupit, paní učitelka je měla ze "západu" a v němčině. Doma jsem šila na staré šlapací singrovce. Byla jsem nadšená, hlásila jsem se na oděvní školu, ale bohužel, nevyšlo to. Ale i tak jsem spokojená, vystudovala jsem pedagogickou fakultu a v současné době učím češtinu, výtvarnou výchovu, pracovní činnosti  a vedu kroužek pro tvořivé děti "Dívčí klub" .

Co vás inspiruje?

Hlavní  mojí inspirací jsou děti, moje vlastní malá sedmiletá dcera i žáčci ve škole. Malé děti jsou nesmírně tvořivé. Další inspirací mi je starší dcera Adéla. Učí se techniky jako je sítotisk a modrotisk, tkaní, aplikace, linoryt. Teď právě vymýšlí bakalářskou práci na téma textilní kalendář, kde využije malbu, aplikace a tisk.

Kromě toho, že vaše tvorba je vám určitě koníčkem, máte ji jako hlavní pracovní náplň?

Mou hlavní pracovní náplní je škola, kde učím na částečný úvazek a dalším zaměstnáním je vlastně to moje šití. V pokoji  po  synovi (je dospělý a už s námi nebydlí) mám zařízenou dílnu. Kdybych učila na plný úvazek, nemohla bych se šití v takové míře věnovat. V současné době je má práce mým koníčkem a můj koníček prací. Tak to má být.

Jak v dnešní uspěchané době lze skloubit rodinu a tvorbu?

Naše rodina a  náš život na vesnici není vůbec uspěchaný. Máme velkou zahradu, o kterou se nemusím starat, protože se o ni stará můj muž. Cesta do práce mi trvá 5 minut. Starší děti jsou už dospělé. 

Co byste poradila začínajícím švadlenkám?
Nevím, co bych poradila, jsem amatérská švadlenka. Vím jen, že nejdůležitější je nápad.

Jaké jsou vaše sny a přání v souvislosti s vaší autorskou prací?

Velkým snem je kamenný obchůdek s dílnou někde v centru města na náměstí.
Dalším snem je vytvořit třeba knížku plnou nápadů a návodů.
Dalším mým přáním nebo vlastně úkolem, je naučit holky z Dívčího klubu šít, aby si dokázaly ušít kabelku, něco  originálního na sebe. Přála bych si, aby z toho měly stejnou radost, jakou mám já.

Lucii děkuji za pěkné vyprávění a přeji, aby ji neopustil elán a její nápady..

Renata

Zajímavé články